Bezpečnost u vody: Jak si užít koupačku bez malérů?
V Česku každoročně utone zhruba 150 až 200 lidí, více než desetinu obětí tvoří děti. Smutné statistiky umocňuje mezinárodní srovnání – v přepočtu na počet obyvatel vykazuje Česká republika více utonulých než některé přímořské státy. Například v porovnání se sousedním Německem je počet obětí v tuzemsku až pětkrát vyšší.
Mnoha tragickým příběhům se přitom dalo předejít dodržováním základních bezpečnostních pravidel. Jak vypadají nejdůležitější udělované rady? Zaměřili jsme se především na bezpečnost dětí.
Základem je dozor dospělého
Děti si správné návyky u vody musí teprve osvojit. Ještě v mladším školním věku často neodhadnou vzdálenost, hloubku, sílu vln a hlavně své schopnosti. Proto je důležité, aby byly pod neustálým dohledem dospělé osoby – ideálně jednoho konkrétního člověka. Na první pohled bezpečnější dozor několika dospělých vede podle záchranářů v praxi spíše k tomu, že je dítě hlídáno méně.
Menší děti do vody rozhodně doprovázejte, u starších si udržujte přehled, kdy a kde se ve vodě nachází. Starší děti sice již umí plavat a lépe odhadnout své schopnosti, ale většinou ještě nejsou schopné adekvátně zareagovat v případě nebezpečí. I v těchto situacích může být přítomnost dospělého naprosto klíčová.
Zejména u menších dětí nepodceňujte domácí rizika spojená s vodou. Výjimkou bohužel nejsou ani případy utonutí v napuštěné vaně, zahradním jezírku nebo bazénu. Jediné řešení opět představuje neustálý dozor a také vybudování bezpečného prostředí s minimem nástrah.
Rukávky nebo nafukovací kruh? Spíše hračka
Rodiče svým ratolestem do vody často pořizují rukávky, kruhy či jiné nafukovací doplňky. Odborníci ale upozorňují, že nejde o záchrannou pomůcku a varují před falešným pocitem bezpečí, který podobné doplňky vzbuzují. Nafukovací pomůcky dostatečnou ochranu neposkytují – mohou prasknout nebo z nich dítě může snadno vyklouznout. Jedná se spíše o hračky a doplňky určené pro zábavu či první chvíle v mělké vodě.
Mezi vhodnější pomůcky patří například plavecký pásek, deska, vodní nudle (žížala) či plavecká vesta. Ta by však neměla být nafukovací, ale ideálně se všitou pěnou a také nastavitelným páskem vedoucím mezi nohama.
Předávejte dětem své zkušenosti
Udržet děti u vody pod neustálým dohledem není jednoduché. Navíc jednou stejně přijde čas, kdy se vydají koupat bez dospělých. Dětem proto postupně předávejte své zkušenosti a znalosti. Co by určitě mělo zaznít?
- Neskákejte do vody v neznámých místech. Nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou.
- Neplavte v blízkosti přehrad či hrází. Silné proudy vás mohou stáhnout pod vodu.
- Nechoďte do vody, když jste unavení, malátní nebo rozpálení. Po jídle si před plaváním dejte alespoň hodinu pauzu.
- Nepřeceňujte své síly a neplavte daleko od břehu. Pokud je ve vodě vymezený bezpečný prostor (například bójkami), pohybujte se pouze v něm.
- Vždy poslouchejte pokyny plavčíků a vodních záchranářů.
Doporučovaných pravidel by se dalo uvést mnohem více. Instrukce do značné míry vychází i z toho, kde se zrovna koupete. Na větších vodních plochách mohou číhat hrozby v podobě lodí nebo vln, které u bazénu řešit nebudete. Proto dětem nezapomeňte zdůraznit specifická rizika pro dané místo.
Podrobnější informace o bezpečnosti ve vodě vám poskytne například Desatero u vody zpracované v rámci projektu Bezpečné dětství. Akci s názvem Bezpečně u vody každoročně organizuje také Policie ČR. V loňském roce policisté zveřejnili několik vzdělávacích spotů. Videa jsou zaměřena na bezpečné koupání, nebezpečí skoků do neznámé vody nebo bezpečnost na plavidlech.
Spoty cílí přímo na děti a byly stylizované do podoby počítačových her. Při chybném postupu herní život skončí známým heslem „game over“. Zatímco ve hře máte druhý pokus, v reálném životě tato šance nepřichází. Podívejte se na jedno z videí, které upozorňuje na důležitost záchranných vest na lodi.
Co dělat, když se někdo topí
Nejlepší je pochopitelně prevence a problémům u vody se zcela vyhnout. Přesto byste měli vědět, jak reagovat, když se někdo topí. V první řadě příliš neočekávejte volání o pomoc ze strany tonoucího nebo hlasité plácání ve vodě. Takhle situace vypadá ve filmech, realita je ale většinou jiná. Tonoucí se snaží nad hladinou nadechnout a nezvládá k tomu ještě křičet. Utonutí může být velmi tiché a klidné. O to pozornější musí být lidé v okolí.
Když zaregistrujete, že má někdo ve vodě potíže, je potřeba jednat rychle. Tonoucí se nad hladinou nedrží minuty, ale spíše desítky sekund. Hraje se tedy o čas. Nejdříve zalarmujte okolí, ať dotyčného nezachraňujete sami. Jeden člověk by měl okamžitě zavolat záchranáře, ostatní se zatím snaží tonoucímu pomoci.
Dotáhnout člověka ke břehu je náročné a ne každý plavec to zvládne. Efektivnější proto může být záchrana ze břehu. Hlavně u tekoucích vod jde o bezpečnější variantu. Tonoucímu hoďte předmět, kterého se může držet (větev, lano) nebo pomůcku, co nadnáší (nafukovací doplňky, vodní nudle, PET lahve uzavřené v batohu). Až se předmětu chytí, dokáže se lépe nadechnout, uklidní se a s vaší případnou pomocí se dostane do bezpečí.
Naučte se vznášet na zádech
Klíčem k úspěchu v krizové situaci může být takzvaná sebezáchranná poloha. Osvojit by si ji měli plavci všech věkových kategorií. Jak vypadá? Stačí se dostat na záda a roztáhnout horní i dolní končetiny. Voda vás v této poloze bude nadnášet a obličej zůstane nad hladinou.
V sebezáchranné poloze se zvládnete nadechnout, volat o pomoc nebo vyčkat delší dobu na záchranu. Poloha pomůže i neplavcům či lidem, kteří dlouho plavat nevydrží. Netřeba dodávat, že byste si ji měli natrénovat nejdříve na mělčině a především za okolností, kdy o nic nejde.
Líbil se článek?