Jak vybrat příslušenství na kolo

Co je nezbytně důležité vozit s sebou přímo na kole a co klidně můžete nechat doma? Pojďme se podívat na základní cyklistické příslušenství, které můžete využít. 

Vybavení pro péči a servis o kolo je opravdu dost, pokud jste cyklističtí nadšenci, možná si pořídíte například stojany pro převoz kol autem, trenažéry na doma a podobně. V tomto článku se ale budeme věnovat hlavně příslušenství, které můžete použít při cestování přímo na svém kole. 

Ukázat cyklistické vybavení

Pokud plánujete i nákup samotného kola, můžeme vám poradit s výběrem podle typu i parametrů. Další články rozebírají dětská kola a odrážedla a nezapomínáme ani na další cyklovybavení v podobě helem, oblečení, treter a podobně. 

Oprava defektů

S přibývajícími kilometry v nohách je prakticky nemožné se vyhnout píchnutí duše. Samozřejmě, existují i bezdušové pláště, ale s nimi je také trochu složitější pořízení. Stále na cestách dominují cyklisti vyznávající klasiku. Jenže co když najedete na nějaký ostrý předmět a duše nevydrží? Máte dvě možnosti, buď vyměnit celou duši za novou, nebo díru zalepit. 

Náhradní duše

Pokud vozíte v brašně záložní duši, máte vyhráno, protože se nemusíte patlat s lepidlem a záplatami. Pokud víte, jak ji vyměnit, je to otázka pár minut a jedete dál. Jakou duši ale vybrat? Ideálně vozte typ se shodnými parametry, jaké má duše, se kterou běžně jezdíte, abyste měli jistotu, že nebudete mít s výměnou problémy.

Hlavním parametrem u duše jsou rozměry, které by měly odpovídat průměru ráfku a šířce plášťe. Rozmezí vždy najdete na obalu duše. Oba parametry se liší podle typu kola, tedy preferovaného terénu, a většinou se udávají v palcích (1 palec je 2,54 cm) nebo milimetrech. 

Druhým důležitým faktorem je ventilek na duši, tedy součást, díky které můžete duši dofouknout. Vybírat můžete z několika základních variant:

• autoventilek (AV) - širší průměr, jednoduchý na obsluhu (nemusí se rozmontovat), dá se nafouknout i kompresorem na benzinové pumpě,
• galuskový ventilek (SV, FV) - užší průměr (musí být kompatibilní s ráfkem), při dofoukání se musí odšroubovat pojistka, bez redukce nejde nafouknout na benzince, nižší hmotnost,
• méně používané ventilky - Regina (RV), Dunlop (DV) ventilky, rozšířené hlavně v zahraničí.

Ventilky musí pasovat do otvoru v ráfku. Pokud se použije nesprávný typ, může dojít třeba k jeho vylomení. Někdy je potřeba u vysokých ráfků dávat pozor na dostatečnou délku ventilku. Ujistěte se také, že daný ventilek budete schopní nafouknout pumpou, kterou vezete na kole. Případně se dá nesoulad řešit třeba redukcí. 

Mezi další parametry, které můžete při výběru duše řešit, patří také celková hmotnost nebo její odolnost proti defektu. 

Montpáky

Váží pár gramů, ale dostanou vás ze šlamastyky. Pro opravu defektu jde o zásadní pomůcku. Jednou stranou montpáky přetáhnete plášť přes ráfek a háček na druhé straně zachytíte o drát výpletu. Stačí dvě montpáky, trocha cviku a plášť i s pneumatikou je dole z ráfku. 

Výběr montpák není nic složitého, většinou jde o jednoduché plastové výlisky, které stojí pár korun. Některé modely mají háčky odolnější proti zlomení. 

Lepení

Jakmile dojde na defekt, nemusíte hned automaticky měnit duši za novou. Je to sice snazší, ale pokud je díra v duši malá, dá se snadno zalepit a novou si nechat na jiné příležitosti, třeba až budete spěchat, nebo díru nepůjde snadno zacelit. 

Sady pro lepení duší se prodávají většinou v malých kompaktních krabičkách, ve kterých najdete základní náčiní:

• záplaty - většinou je záplat více v různých velikostech a tvarech, takže můžete využít tu, která se nejvíc hodí pro danou situaci; někdy jsou záplaty i samolepící, takže nepotřebujete lepidlo,
• lepidlo - malá tuba s rychleschnoucím lepidlem, v ideálním případě má špičku pro nanášení, takže můžete velmi přesně aplikovat lepidlo na správné místo,
• smirkový papír - ještě než začnete lepit díru, je dobré nejdříve zdrsnit povrch duše, k čemuž se využívá obyčejný smirkový papír nebo jiné pomůcky; na drsnější povrch se lépe chytí lepidlo a záplata bude držet,
• čistidlo - občas najdete v sadě i drobný hadřík s čistícím prostředkem, díky kterému odstraníte nečistoty v okolí díry; na špinavý povrch duše by se mohlo lepidlo hůř chytat. 

Při defektu tedy stačí vytáhnout duši z pláště (zkušení cyklisti nemusí ani sundávat kolo z rámu), zjistit, kde je díra a poté vyčistit povrch v jejím okolí, zdrsnit a nalepit záplatu. Přitom je dobré postupovat podle návodu na sadě lepení. Ještě než duši vrátíte zpět a nafouknete, ujistěte se, že v plášti nezůstal případně zpíchnutý hrot a podobně, aby se vám nestalo, že si při nafouknutí ihned uděláte defekt znovu.  

Určitě není od věci vozit s sebou na kole sadu na opravu plášťů, pokud na něm uděláte větší díru (proříznutí).

TIP: Pokud máte kola bez duší, o malé defekty se postará tmel, takzvané mlíko, které teče uvnitř pláště a dokáže díru rychle zacelit. Na větší díry už ale budete potřebovat sadu lepení, která se od té klasické liší. Znovu jsou k dostání sady, které mají chytře vše potřebné v kompaktním provedení. Součástí je následující:

• čistící a zaváděcí jehla - buď jsou samostatně nebo v jednom nástroji; čistící jehlou vyčistíte díru a narušíte povrch pláště, zaváděcí jehlou pak dostanete knot do díry v plášti, 
• knot - někdy narazíte také na označení opravná šňůra; za pomocí jehly dostanete knot do díry tak, že oba konce trčí ven, a jehlu vytáhnete; mlíko v plášti už by díky knotu mělo díru zacelit,
• lepidlo - v sadě můžete najít i lepidlo či gumový roztok, díky kterému utěsníte díru i z vnějšku,
• nožík - tenký nůž, s nímž, upravíte a zkrátíte s ním knot podle potřeby.

Pumpičky

Ať už duši lepíte, nebo do pláště dáte novou, vždy bude zapotřebí ji také nafoukat. Hlavním parametrem pro výběr bude, jak už je jasné z povídání o duších, jaké máte na kole ventilky. Nejčastější jsou galuskové a autoventilky, případnou nekompatibilitu ale můžete vyřešit redukcí ventilku, často jsou ale pumpičky přizpůsobené pro více variant.   

Dalším faktorem výběru pumpičky pak bude její typ: 

• ruční pumpičky - malé a skladné provedení, které se dá vozit v připnuté na rámu kola nebo třeba v sedlové trubce, je ale potřeba myslet na to, že s malou pumpičkou se duše hustí pomaleji a namáhavěji, navíc je s ní těžší dosáhnout vyšších tlaků,

• dílenské pumpy - větší provedení, které ale na kole téměř určitě vozit nechcete, tyto pumpy jsou větší a těžší, při pumpování si pumpu zapřete o zem a k huštění použijete celé tělo, proces je tedy rychlejší a nahustíte vyšší tlaky,

• CO2 bombičky - speciální varianta, u které se ani nemusíte fyzicky namáhat při huštění duše, zkrátka nasadíte bombičku na ventilek a stlačený oxid uhličitý už odvede svou práci za vás, tento systém se často využívá při počátečním huštění bezdušových plášťů, kdy je potřeba dodat naráz větší tlak, nevýhodou je, že musíte myslet na nákup a výměnu bombiček.

Mezi pumpičkami jsou také rozdíly v maximálním tlaku, který dokážou nahustit. Například silniční kola se dofukují na vyšší tlaky než horské modely. Některé pumpy mívají manometr, pro přesnou kontrolu tlaku. Zajímavou možností jsou pumpy s dvěma písty, které hustí v obou směrech pohybu pumpování, pohodlná je také hadička, díky které nemusíte s pumpou složitě manipulovat do přesné polohy ventilku.

Nářadí a servis

Výměna nebo lepení duše je jen jeden ze základních úkolů, se kterými se na kole dřív nebo později musíte popasovat. Vedle toho vás ale čeká i další běžná údržba kola, případně základní opravy. Doma můžete mít nářadí habaděj, ale co si vzít s sebou na vyjížďky? 

Pokud vozíte jen malou cyklobrašnu, velkým kamarádem na cestách se může stát takzvaný multiklíč. Klíč se mu říká spíš jen ze zvyku, protože výrobci nachází důmyslné cesty, jak na tohoto pomocníka přidat co nejvíce dalších nástrojů, které se vám budou na cestě hodit. S dobrým multiklíčem si poradíte v různých situacích, povolíte nebo utáhnete téměř všechny šrouby. Pojďme se podívat, co je dobré na něm najít: 

• imbusové klíče (různé velikosti)
• křížový a plochý šroubovák
• torx klíč T25 (případně více velikostí) 

• stranové klíče 

• centrovací klíč - pro úpravu výpletu kola
• nýtovačka řetězu - záchrana při přetržení, k opravě je potřeba mít i rychlospojku řetězu.

Toto vše můžete najít na jednom schopném kusu nářadí, ale práce s ním je samozřejmě spíš nouzovka na vyjížďce. Existují i menší multiklíče s menším množstvím funkcí, centrklíče a nýtovačku mohou cyklisté třeba vozit samostatně. Dál můžeme do brašny přibalit: 

• stahovací pásky a lepící páska - univerzální pomocníci, kteří nezaberou moc místa, ale pokud nadejde jejich čas, jsou k nezaplacení, ideální na provizorní opravy,
• lanko řazení, patka přehazovačky - náhradní součástky, které se hodí asi spíše při delších cyklovýletech v náročném terénu, kde se dá očekávat například pád a zlomení patky.

Servis doma

Vyjmenované nářadí a pomůcky jsou hlavně pro první pomoc na vyjížďce, ale tím údržba a servis určitě nekončí. Nějaký “cyklovercajk” s sebou určitě tahat nebudete, ale je dobré jej mít doma. 

• dílenské klíče, šroubováky a další nářadí - multiklíče jsou dělané hlavně kvůli úspoře místa a váhy, práce s nimi ale není nejpohodlnější, doma je více prostoru na samostatné nářadí, se kterým se vám bude zacházet daleko lépe; ujistěte se, že máte vhodný šroubovák či klíč na každou součást vašeho kola,
• čištění - dlouhodobá špína kolům určitě nesvědčí, hrubé nečistoty spláchete třeba hadicí s vodou, ale na jemnější čištění jsou dobré speciální přípravky a cykločističe, kartáče, nitě, odmašťovače, nebo nástroje, jako je třeba myčka řetězu,
• maziva - je dobré prakticky každou pohyblivou část udržovat promazanou, aby nevznikalo zbytečné tření, nechtěné zvuky a následně i poškození součástek, součást domácí výbavy by tedy měla být maziva a vazelíny, buď univerzální, nebo speciálně vyrobená na řetězy, vidlice a podobně.

Složení výbavy pro péči o kolo určitě závisí na typu kola, vždycky je potřeba pořídit příslušenství a nářadí, které odpovídá daným potřebám.  

Světla a blikačky

Osvětlení je pro cyklistu a jeho bezpečnost velmi důležité. Světlo na kole má dva zásadní úkoly - aby člověk na kole viděl před sebe a aby jeho samotného viděli ostatní. 

Ze zákona vyplývá, že při snížené viditelnosti musí mít cyklista světlomet s bílým světlem vepředu a červené světlo či blikačku vzadu. Pokud jede po osvětlené komunikaci, třeba ve městě, stačí vepředu namísto světlometu jen bílé světlo či blikačka. 

Světlomety

U předního světla, po kterém požadujete hlavně to, abyste dobře viděli před sebe, se můžete odrazit od jednotek světelného toku, tedy lumenů. Bude rozdíl, jestli sháníte světlomet pro jízdu nočním městem s částečným osvětlením, nebo plánujete brázdit traily v úplné tmě. Hraniční hodnota, aby byl základní světlomet účinný, je 250 až 300 lumenů. Narazíte ale na světlomety s hodnotami přes 2 000 lm, které perfektně osvítí i temný les.

Od síly světlometu se bude odvíjet také vzdálenost, kam bez problému dosvítí. Dalším faktorem bude i tvar proudu světla, který zařízení vydává. Někdy stačí osvítit konkrétní místo, pro lepší přehled o okolí ve tmě je zase dobré mít široký kužel světla, který vám osvítí větší zorný úhel. 

Co na světlometech řešit dále? Podívejte se na přehled základních parametrů:

Blikačky

Blikačky, někdy taky nazývané jako bezpečností světlo, nemají primárně za úkol prosvítit cestu před vámi, ale mají na vás upozornit ostatní účastníky silničního provozu. Nejčastější jsou blikačky vzadu, které musí mít červené světlo. Pokud jedete za snížené viditelnosti v osvětleném městě, můžete si dát blikačku i dopředu, která by ale měla svítit bíle. 

Na blikačky jsou pak kladené daleko menší nároky, co se týče světelného toku. Znovu je rozdíl, jestli je chcete použít v úplné tmě nebo třeba v městském osvětlení, ale pro základní přehled by měla stačit hodnota do sto lumenů. Další vlastnosti se dost podobají zmíněným parametrům u světlometů, znovu si můžete vybrat mezi různými typy napájení, způsobu uchycení, samozřejmě i blikačky mají různé módy svícení. 

Zajímavou variantou pak může být zabudovaná blikačka přímo do sedla nebo helmy, což je výhodné z toho pohledu, že je umístěná výše, než pod sedlem. Existují pak také zadní blikačky s blinkrovými světly, které můžete ovládat dálkovým ovladačem na řídítkách.

Cyklocomputery 

Často se mu říká cyklistický tachometr, ale měření rychlosti je pouze jednou z mnoha funkcí, jakou může cyklopočítač zastávat. Jde o komplexní zařízení, které ve své nejmodernější podobě může disponovat i GPS, měřením všemožných tělesných funkcí, složitými tréninkovými programy a podobně. 

Jako první budete mít před sebou rozhodnutí, jestli je pro vás lepší drátový cyklocomputer, nebo dáte přednost bezdrátovému řešení. 

Určitě máte nějakou představu, co od svého počítače na kolo vyžadujete. Buď se spokojíte s úplně základními funkcemi, nebo cílíte na střední třídu či nejvyšší kategorii. I podle tohoto rozdělení se dá určit, co od cyklocomputeru můžete očekávat. 

• základní funkce - aktuální rychlost, maximální rychlost, průměrná rychlost na vyjížďce, ujetá vzdálenost na vyjížďce, celková ujetá vzdálenost (dlouhodobé počítadlo najetých kilometrů), trvání vyjížďky, celkový najetý čas, aktuální čas a datum, stopky
• pokročilejší funkce - kadence šlapání, odhad spálených kalorií, měření tepu, plánování tréninkového procesu, přepínání mezi různými koly, měření teploty a tlaku vzduchu, GPS navigace a záznam trasy (mapy), připojení přes Bluetooth či WiFi.

Z dalších parametrů je také dobré zvolit vhodné parametry displeje, a to velikost, barevnost, podsvícení i způsob ovládání. Na výběr je totiž tlačítkové i dotykové provedení, často narazíte ale také na kombinaci obojího. Důležité funkce je dobré ovládat tlačítky, které snadno nahmatáte a nemusíte sledovat displej za jízdy. Pokud se nebojíte ani cyklistiky v extrémnějším počasí, dbejte, aby byl cyklopočítač adekvátně voděodolný. 

Další příslušenství

Vedle už zmíněného příslušenství, jehož výběrem asi nějaký čas strávíte, pokud si chcete dát opravdu záležet, existuje i pár dalších drobností, které vám pomůžou udělat vyjížďky komfortnější. Zároveň jde většinou o věci, které striktně nanajdete na všech kolech, protože například pro výkonnostní sportovce mohou zbytečně zvyšovat hmotnost kola. Pojďme se na ně tedy v rychlosti podívat.  

Zámek na kolo

Pokud vám na vašem dvoukolovém miláčkovi záleží, dbejte taky na jeho náležitou bezpečnost. Zainvestujte do dobrého zámku, který jej dobře ochrání před nenechavými zloději. 

U zámku je dobré si ujasnit, jaký typ hledáte a jestli jej chcete vozit s sebou, kdy hraje roli celková hmotnost a skladnost, nebo zamykáte kolo vždy na stejném místě a nepotřebujete zámek na cestách. Další faktor je úroveň zabezpečení, pak můžete také vybírat podle toho, kolik kol najednou chcete jedním zámkem zamknout. Vybírat můžete taky mezi modely s různými způsoby zamykání, buď klíčkem nebo číselným kódem a podobně. 

Typy zámků jsou následující: 

• lankové - nejčastější varianta, lehké, skladné, dobře se s nimi manipuluje, nenabízí tak kvalitné ochranu,
• podkovy - zámek do rámu, který je na něm pevně ukotvený, fixuje zadní kolo, ale bicykl je možné odnést pryč (proti tomu se můžete bránit dalším zámkem), vyšší hmotnost, vysoká odolnost, 
• U zámky - bytelná konstrukce, dobrá odolnost, ale jsou těžké a složitější na převážení, vhodná varianta pro zamykání na jednom místě, kde zámek necháte,
• skládací - dobrá úroveň bezpečnosti, stále ale poměrně těžké, jdou složit do kompaktních rozměrů, 
• řetězy - většinou se používají pro zamykání na jednom místě a nepřeváží se, i když je to možné, jsou těžké, ale také velmi odolné, silný řetěz většinou krytý látkovým obalem, dobře se s nimi manipuluje.

Hlavně pro majitele dražších modelů kol je přijatelnou možností ochrany proti odcizení také investice do elektronického zámku (GPS, akcelerometr, alarm) či GPS lokátoru, který je skladný a dá se schovat na různá místa na kole. Přes mobilní telefon pak máte přehled, jestli se s vaším kolem něco neděje, vždy budete mít přehled o jeho poloze. 

Brašny na kolo

Málokterý cyklista vyjede na kole úplně nalehko, bez jakéhokoliv vybavení. Ať už potřebujete úložný prostor jen na základní servisní vybavení, nebo se třeba chystáte na kole absolvovat stovky kilometrů v plné polní, vždycky je dobré věnovat se výběru správných brašen přímo pro vaše kolo. Ne každá brašna se totiž dá využít univerzálně na různých kolech.

Brašny budete vybírat nejčastěji podle jejich požadovaného objemu a také podle toho, kam se dají umístit. Nejčastější jsou brašny:

• do rámu/na rámovou trubku - často trojúhleníkový tvar, aby brašna nepřekážela a do rámu se vešla společně například s lahví na vodu,
• podsedlové brašny - malé, přímo pod sedlo, větší varianta jsou brašny umístěné na sedlovou trubku,
• na řídítka - umístěné mezi ruce, aby nepřekážely v jízdě, často se na ně dá umístit telefon s navigací nebo klasická mapa,
• na nosič - větší objemy, je nutné mít nosič, ideální pro delší výlety.

Speciálním typem brašen na kolo, které mohou být prodávané i v různých sadách, jsou varianty pro takzvaný bikepacking, kdy cyklista na kole s trochou nadsázky bydlí. Potřebuje tedy několik brašen s větším objemem na veškeré vybavení, včetně spacáku atd. Nejčastěji se pro umístění využívá prostor za sedlem, v rámu i nad rámem, nad a před řídítky. Vždy se ale dbá, aby tašky neomezily šlapání či řízení. Musí se ale počítat s vyšší hmotností vybavení. 

Při výběru tašek se dívejte také na způsob uchycení (suché zipy, zacvakávací zámky), systém zapínání, využitelný objem, rozmístění kapes v brašně, ale také třeba na voděodolnost, která se určitě na delších vyjížďkách může hodit. 

Košík na lahev

Nezbytnost prakticky pro každého cyklistu, hlavně v horkém počasí. Je potřeba, aby košík podržel lahev s vodou tak, aby se dala snadno za jízdy vzít a zase dát zpět, zároveň ale nesmí lahev v prudké zatáčce vypadnout odstředivou silou. Vždy je dobré se ujistit, že daný košík je vyrobený pro vhodný objem lahve. Také se ujistěte, že vybraný košík nebude překážet rámové brašně nebo jiné části kola. 

Košíky na lahev s vodou jsou nejčastěji umístěné do rámu, další vhodné místo je také pod rámem, vedle řídítek a podobně. Pozornost věnujte materiálu, ze kterého je košík vyrobený. Plastové jsou lehké a poddajné, kovové jsou zase odolnější, případně můžete sáhnout po kombinaci obojího. Existují také karbonové košíky, které jsou velmi lehké a pevné, ale připlatíte si. 

Rozdíl je také v tom, jestli se lahev do košíku vkládá seshora nebo z boku. Druhá možnost je dobrá pro menší velikost rámů. Zajímavé jsou modely košíků s integrovaným multiklíčem, CO2 bombičkou a podobně.

Stojánky a nosiče

Obojí využijete hojně třeba na městských kolech, na horáku nebo silničce naopak spíš vůbec. Při výběru stojánku se ujistěte, že je kompatibilní s rámem, na který jej budete umisťovat, a také s kotoučovými brzdami. Je dobré sáhnout po univerzálním modelu, pokud si nejste jistí. Jen se podívejte na mechanismus upnutí, abyste si nepoškodili lak na rámu kola. Také si dejte pozor, aby šel stojan dobře sklopit a nevadil při jízdě. 

Nosiče nad zadní kolo se také upínají na rám (vyšší nosnost) a případně na sedlovku (minoritně narazíte i na nosiče u přední vidlice). Hodí se na městská kola nebo na delší cyklovýlety, protože si na nosič můžete připnout velké brašny. Stejně jako u stojanů si ověřte, jestli je systém upnutí kompatibilní s rámem, jestli nosič nebude někde překážet.

Blatníky

Blatníky ani zdaleka nenajdete na většině kol. I když například na horském kole plánujete jezdit v náročných podmínkách, v blátě a podobně, tak nějak se počítá, že se u toho trochu ušpiníte a ani blatníky by vás moc neochránily. 

Pokud ale blatníky na svém kole chcete, můžete si vybrat mezi variantou, která kolo kryje z větší části, kde odlétávají nečistoty a cáká voda (typicky městské bicykly). Tento typ je delší a musí se vybírat přesněji podle dané velikosti kol. Vedle nich ale existují nejčastěji plastové blatníky, které jsou ale dále od kola a tvoří jen jakýsi štít před hlavním proudem špíny. U nich není potřeba striktní výběr podle velikosti.

Při nákupu blatníků se můžete dívat po variantách z plastu či kovu (hliníkové). Určitě se zajímejte o to, jestli daný typ blatníku vůbec budete schopní na své kolo namontovat, ať už kvůli brzdám nebo vidlici a podobně. Určitě využijete také možnost, že můžete některé blatníky dobře polohovat a případně snadno a rychle odepnout či zase nainstalovat. 

Zvonky a zrcadla

Zvonek využijete hlavně na kole, se kterým bude jezdit ve větším provozu, mezi dalšími cyklisty, vedle chodců a podobně. Typicky jsou umístěné na městských kolech, kdy se dá sehnat i hezký designový kousek, hodí se však i na trekové kolo, pokud pojedete po nějaké frekventované cyklostezce. 

Sáhněte po zvonku, který se bude snadno ovládat a zároveň nebude samovolně vydávat zvuky při přejíždění nerovností a podobně. 

Zpětná zrcadla na kole uvidíte spíše výjimečně. Jsou ale určitě vhodná, pokud se na kole cyklista hůř otáčí. Díky zrcátkům bude mít neustálý přehled o dění za sebou. Hodí se například při jízdě po frekventovanějších silnicích. Většinou se dají nainstalovat na řídítka, zajímavou variantou jsou pak malá zpětná zrcátka na helmu.

Ukázat cyklistické vybavení