Odpočiňte si od stresu pohybem v přírodě, říká psycholožka
Ale to není vše. Postupně nabírá na oblibě například psychoterapie vedená při procházce lesem nebo parkem. V zahraničí se už můžete setkat na zdravotní neduhy s předpisem na aktivní pobyt v přírodě. Z toho lze usuzovat, že příroda na nás má pozitivní a léčivý vliv. Co se děje s naší psychikou, když místo sportování v uzavřené hale vyrazíme do venkovního prostředí, jako je třeba les?
Bezděčná pozornost a mindfulness
Tak v první řadě tím ulevíme naší hlavě. Možná si teď při čtení těchto řádků říkáte, jak může příroda ulevit našemu mozku. Je to jednoduché. Ve městě, v budovách, na náměstích, se neustále na něco záměrně soustředíme – přemýšlíme nad prací, úklidem v domácnosti, vyzvednutím dětí v kroužku, opravou kapajícího kohoutku, opravou automobilu v servisu, dopravou na pracovní cestu, plánováním vytoužené dovolené a takto můžeme pokračovat donekonečna.
Pouhých 20 až 30 minut procházky v parku, po zahradě nebo lese stačí k tomu, aby u nás došlo ke snížení hladiny kortizolu. Kortizol je jeden ze stresových hormonů, jehož hladina se zvyšuje ve stresu.
Naše pozornost se vyčerpává spoustou podnětů, které na nás působí. Začínáme být unavení, hůř se nám přemýšlí, víc zapomínáme. Když získáme možnost trávit čas v přírodě, tak si naše hlava uleví tím, že se do popředí dostane pozornost bezděčná. Při ní na nás zcela přirozeně působí různé přírodní podněty, které nevyžadují naše vědomé soustředění.
Díky tomu můžeme být mnohem více přítomní danému okamžiku a trénovat svoji všímavost k tomu, co se teď a tady děje. Možná už jste slyšeli o pojmu, který v poslední době získává více a více prostoru nejen v médiích, a to je mindfulness. Jde o schopnost plně se soustředit na to, co se děje s naším tělem bez nutnosti hodnocení toho, co se v nás odehrává nebo očekávání.
Zvládneme se tak soustředit na to, co cítíme pod nohama, co slyšíme kolem sebe, jak silný je vítr mezi stromy v lese, co cítíme ve vzduchu a dokážeme tak zapojit všechny naše smysly a dát jim pozornost.
Jak je to se stresem?
Pouhých 20 až 30 minut procházky v parku, po zahradě nebo lese stačí k tomu, aby u nás došlo ke snížení hladiny kortizolu. Kortizol je jeden ze stresových hormonů, jehož hladina se zvyšuje ve stresu. Kortizol je pro naše tělo důležitý ve stresové reakci, kdy pomáhá tělu rychle reagovat na hrozící nebezpečí. Pokud je ale dlouhodobě zvýšený třeba v důsledku chronického stresu, tak má mimo jiné negativní vliv na náš krevní tlak a imunitní systém.
Když se rozhodneme zůstat v lese delší dobu než zmiňovanou půl hodinu, tak hladina kortizolu klesá dál, ale tentokrát již pomaleji. Stres pomáhá snižovat i pohybová aktivita, při které se vyplavují endorfiny a taky se snižuje už zmiňovaná hladina kortizolu. Pohyb venku nám navíc dodá dávku dobré nálady právě díky již zmíněným endorfinům, které bývají označovány za takzvané hormony štěstí.
Dopamin a konec ruminace (nesouvisí s rumem!)
Procházky v přírodě mají pozitivní vliv i na ruminaci, kterou si můžeme představit jako takovou „myšlenkovou smyčku“, ve které se zacyklujeme v negativních myšlenkách a jen těžce se nám opouští. Dle realizovaných výzkumů stačilo 30 minut procházky v městském parku k tomu, aby došlo ke snížení těchto myšlenek a zlepšení nálady.
Když získáme možnost trávit čas v přírodě, tak si naše hlava uleví tím, že se do popředí dostane pozornost bezděčná. Při ní na nás zcela přirozeně působí různé přírodní podněty, které nevyžadují naše vědomé soustředění.
Při pohybu se v našem těle uvolňuje také dopamin, který nám přináší potěšení a je klíčový v systému odměny. Když zaběhneme lepší čas, vyšplháme se na horu, kterou jsme ještě nezdolali nebo sjedeme náročnou řeku, tak se dopamin vyplaví.
V tu chvíli nás opojí potěšením a náš mozek chce tuto emoci prožívat znovu a znovu. Což kromě dobrého pocitu a motivace, čímž nás táhne k překonávání náročnějších překážek a osvojování nových dovedností, může vést i k závislostnímu chování. Zároveň dopamin přispívá k lepšímu fungování paměti, myšlení a koncentrace.
Vitamín D
Kromě relaxace, obnovení psychických sil a uvolnění se, si venku doplníte i vitamín D, který hraje roli v regulaci nálady. Není to jediným efektem slunečních paprsků. Vystavením se slunci pomáhá s přenastavením našeho cirkadiánního rytmu, který řídí náš rytmus spánku a bdění. Díky tomu, že strávíme pohybem venku čas na slunci, tak se nám zlepší spánek.
Pokud máme něco, co nám může zlepšit náladu, dovolit naší hlavě odpočívat a nabrat sílu, tak by byla škoda toho nevyužít.
Líbil se článek?