Zažijte trochu jiné Brdy. Sklad munice, túra a spaní pod širákem
Pokud jste z Plzeňska nebo Příbramska, možná už máte zdejší oblast prochozenou křížem krážem a o všech zajímavých místech víte. Ale my, kucí z Kutnohorska, a věřím, že i řada z vás ostatních, jsme se s Chráněnou krajinnou oblastí Brdy dosud setkali jen letmo při výšlapech na nejvyšší vrchol Tok a na další zprofanovaná místa této vrchoviny. Tentokrát jsme chtěli poznat trochu jiné Brdy.
Když jsme dostali 2 super tipy – na bývalý sklad jaderné munice Javor 51 u Míšova a taky na okolí bývalé protiletadlové raketové základny „Klondajk“ u Dobříše – nebylo co řešit. I přes pokročilý podzim a výrazné snížení teplot bylo od začátku plánování naším cílem vyrazit „nalehko“ a v cíli přespat pod širákem.
Byli jsme trošku nervózní, ale nakonec se předposlední říjnovou sobotu udělalo hezky a teploty vystoupaly k příjemným 15 °C. Jaké outdoorové oblečení a outdoorové boty jsem měl s sebou? Jaký jsem zvolil spacák a karimatku? A na co si dám příště s ohledem na počasí větší pozor? To se dozvíte níže.
Dojděte si do lesů okolo Míšova pro tajemství oblasti 51
Znáte Oblast 51? Tajné místo v americké Nevadě, o kterém se spekuluje, že zde Američané pitvají ufony a vyvíjejí tajné zbraně? Tak u Míšova v okrese Plzeň-jih se nachází Javor 51. Bývalo to jedno z nejstřeženějších a nejutajovanějších míst v bývalém Československu, protože zde Sověti skladovali jadernou munici pro případný konflikt během takzvané studené války. Dnes se tady nachází Atom Muzeum.
Poblíž muzea jsme se dostali autem a zbytek došli po lesní cestě pěšky. Návštěvu vřele doporučuji, za 200 Kč vás zde čeká poutavá přednáška, jakýsi rychlý průlet 20. stoletím z politicko-vojenského pohledu, a taky návštěva samotného bývalého skladu. Nejen, že si prohlédnete místa, kde Sověti desítky let střežili jadernou munici a vyčkávali na povel, který naštěstí nikdy nepřišel, ale i zde na vás čeká skvělá přednáška o fungování jaderných bomb.
TIP: Nezapomeňte se obléknout. Nevím, jak v létě, ale teď na podzim bylo v podzemním skladu asi 7 °C.
Túra kolem Klondajku u Dobříše
Po seznámení s Javorem 51 nás čekal přesun z jihu Brdů zpět směrem na sever k Mníšku pod Brdy. Vzdálenost 60 km v pohodě ujedete přibližně za 45 minut.
Malá vsuvka: Ještě před cestou do Míšova jsme si nakoupili potraviny na svačinu, večeři, snídani a rovněž dostatek tekutin. Ani vy nezapomeňte, že pitný režim během túry a po ní je velmi důležitý. Snažte se volit takové jídlo a pití, které se jako zátěž v krosně moc nepronese – čili pečivo, menší konzervy, nápoje nikoliv ve skle, ale v plastu apod. Nejdůležitější položkou našich zásob se staly vakuované buřty (kvůli trvanlivosti) a opravdu poměrně značné zásoby tekutin.
V Mníšku jsme nechali auto na odstavném parkovišti a naše pětičlenná skupina vyrazila s krosnami směrem na západ k protiletadlové raketové základně. Profil terénu mírný a po zpevněných cestách, takže jsem byl rád, že jsem zvolil lehké nízké trekové boty. Klidně udělám reklamu adidas Terrex AX3 (bez membrány Gore-Tex), protože jsem s jejich poměrem prodyšnosti, opory a nízké hmotnosti nadmíru spokojený.
Ale většina ostatních kluků zvolila vysoké trekovky nebo rovnou kanady. Když už jsme u toho outfitu, tak dlouhé outdoorové kalhoty jsou na podzimní výlety/túry základ.
Po asi 7 km chůze a pozorování podzimní přírody jsme dorazili k oplocené části bývalé základny. Kolem betonových panelových bloků, které jsou místy nahrazeny dřevěnými prkny s většími či menšími mezerami velikosti lidské postavy, jsme nachodili dalších cca 5 km.
Upozorňujeme, že vstup do oploceného areálu bývalé základny Klondajk je zakázán, takže vám doporučujeme zdržovat se pouze v okolních lesích.
Rozdělávání ohně křesadlem a zasloužené buřty
Kolem páté hodiny odpolední se začalo smrákat a taky se ozvala naše břicha, takže jsme se rozhodli spočinout a utábořit se. Na místě označeném jako tábořiště jsme se rozhodli rozdělat oheň a opéct zasloužené buřty.
No jo, jenže použít zapalovač by bylo moc snadné. My se rozhodli udělat si to těžší a použít křesadlo! Po půl hodině marného snažení o podpal březové kůry (která má hořet i vlhká), dubových hoblin a dalších druhů dřev jsme zjistili, že oheň udělá z jiskry křesadla pouze suchá chocholka „s fousky“ místní neznámé trávy.
Pak už stačilo jen přiložit pár suchých klacků, které se nacházely v okolí, ořezat nožíkem pár naopak vlhkých (živých) prutů do špičky a pohodová opékací atmosféra byla na světě.
TIP: Místo talíře nebo tácku v přírodě výborně poslouží krajíc chleba. My jsme na něj umístili buřty a samozřejmě nemohla chybět ani hořčice. Gurmáni přikousli ještě syrovou cibuli, příznivci zdravé výživy (já) si neodpustili bio farmářská cherry rajčátka.
Sotva jsme dohodovali, začalo pršet. Naším útočištěm se stal nedaleký přístřešek, kde jsme mohli opět rozdělat oheň i naše lože. Důležitá věc... Při rozdělávání spaní až za tmy, a vůbec večer a v noci, se neobejdete bez pořádné čelovky!
Spaní pod širákem – co bych udělal jinak?
Každý tramp a „podširáčník“ ví, že na spaní by si měl najít místo kryté aspoň z jedné strany (strom, stěna, pařez) a pokud nemá celtu nebo campingový přístřešek, tak také shora kvůli dešti. To se nám podařilo, takže i přes poměrně silný déšť a vítr zůstaly naše outdoorové postele v suchu. Jaká je má oblíbená spací konfigurace, jsem se rozepsal už v tomto mém článku o spaní pod širákem.
I tentokrát jsem měl všechny potřebné prvky výbavy, ovšem s pár změnami. Na svůj tyvekový žďárák nedám dopustit, protože ochrání zbytek výbavy od ostrých předmětů, celkově drží vše čisté, a hlavně funguje jako membrána – přidává tepelný komfort, ochrání před deštěm a zároveň dýchá.
Pod něj ještě dávám igelit. Svůj letní spacák i svoji nafukovací karimatku jsem nechal doma a pro tuto výpravu jsem si půjčil od kamaráda řádově o několik tisíc korun lepší výbavu. Nafukovací karimatka vysoká cca 7 cm a péřový spacák do mínus 5 °C sliboval velmi komfortní spánek.
Ovšem, jak se ukázalo, příliš teplý spacák byl na škodu, což je pro mě (a snad i pro vás) cenné poučení. Mám pocit, že o naddimenzování spacáků se příliš nemluví. Proč mi tedy bylo v noci takové vedro? Když jsme tohle spaní pod širákem plánovali, vypadalo to, že v noci opravdu bude lehce pod 0 °C, takže jsem si půjčil lepší spacák. Ale nakonec tuto danou noc ze soboty na neděli neklesla teplota pod 8 °C, což je celkem teplo.
Naddimenzovaný spacák jsem navíc umocnil zmíněným žďárákem a ještě termoprádlem, bez kterého se ve svém obvyklém spacáku s komfortem okolo 15 °C neobejdu ani v létě. Reálně jsem neměl svou postýlku připravenou na potřebných 8–10 °C, ale na -5–0 °C, což byla chyba. Bylo mi opravdu nepříjemné vedro a nepomohlo ani svlečení termoprádla v průběhu noci.
TIP: Pokud máte spacák s dostatečným teplotním komfortem pro dané počasí, spěte pouze ve spodním prádle. Pokud máte spacák poddimenzovaný, sežeňte si žďárský vak a oblečte termoprádlo.
Na shledanou, Brdy
V neděli ráno jsme vstali okolo osmé hodiny, posbírali do pytle odpadky (pytel vždy s sebou!) a vydali jsme se na zpáteční přibližně 7 km dlouhou cestu lesem k autu.
Nutno podotknout, že při cestě k bývalé protiletadlové raketové základně a po cestě zpátky jsme dohromady nepotkali více než 10 lidí. Opravdu se jedná o místo, které v Brdech není tak známé a nabízí zase trošku jiný turistický zážitek, než jakým jsou obvyklé túry po vrcholcích. Určitě doporučuji!
Ať už se někdy v budoucnu rozhodnete vyrazit do Brd a spojit túru s přednáškou, jako jsme to udělali my, anebo se chystáte úplně někam jinam, přeju vám pohodovou cestu a fajn počasí! :)
Líbil se článek?