Jak vybrat florbalovou hůl

Florbal má výhodu hlavně v tom, že k němu stačí poměrně málo vybavení - triko, kraťasy, boty a hlavně florbalka. Výběru správné florbalové hole se podrobně věnuje právě tento článek. Výběr florbalky je velice důležitý nejen pro úplné začátečníky, ale i pro zkušené hráče. 

Pro začátek je důležité vědět, že se florbalová hůl skládá ze dvou základních částí. První je žerď, často označovaný anglickým výrazem shaft, která je osazená čepelí. Ta hraje hlavní roli při kontrole míčku, střelbě a tak dále. Zmínit můžeme i omotávku, neboli grip, který zabírá téměř půlku shaftu a nabízí hráči dobrý pocit při držení florbalky, zabraňuje vyklouznutí hole, i když má hráč zpocené ruce.

Ukázat florbalové hole

Shrnutí 

• Strana hole - nejzásadnější rozdíl mezi florbalkami, je určení pro konkrétní stranu, na kterou se při hře drží. To nejvíc souvisí se zahnutím čepele. Volí se mezi pravým a levým držením (podle spodní ruky).

• Délka - délka se volí tak, že postavená florbalka sahá hráči po pupík. S krátkou holí vás budou rychle bolet záda, příliš dlouhá zase zhoršuje kontrolu míčku.   

• Tvrdost shaftu - pro mladší a lehčí hráče, případně začátečníky, se hodí měkčí florbalky, které podpoří dobrou techniku na míčku. Tvrdší je dobrá pro zkušenější hráče, kteří už techniku mají vypilovanou a tvrdá hůl jim dovolí prudší střelbu.
• Materiál hole - nejlevnější shafty florbalek jsou z plastu, nejčastěji se používá kompozit a nebo karbon (s částečnou příměsí kompozitu). Ten je velmi lehký, pevný a používá se v dražších modelech. U nich najdeme i různé technologické vymoženosti.
• Čepel - vedle zásadní volby mezi pravým a levým zahnutím je potřeba vybrat také vhodnou míru zatočení (tvar) a tvrdost. Nejčastější jsou středně tvrdé čepele.
• Profil držení a omotávka - nejčastěji je držadlo hole kulaté, ale někomu více sedí oválné nebo méně časté hranaté profily, které do jisté míry eliminují protáčení hole v rukou. Tomu pomůže i dobrá omotávka, která může být namotaná, z jednoho kusu nebo kombinovaná.

Strana hole

Esenciální část výběru nové florbalky. Zkušení florbalisté s tím nebudou mít problém, protože už mají něco odehráno, ale například hlavně u dětí, které s florbalem teprve začínají, je potřeba zjistit, na kterou stranu hůl drží. Na výběr máte mezi pravou a levou variantou: 

• pravá - držení s pravou rukou dole (blíž k čepeli),
• levá - držení s levou rukou dole.

S preferovanou stranou držení je spojený nejen design hole, ale hlavně jde o to, na jakou stranu je tvarovaná čepel. Drtivá většina z nich je totiž předzahnutá právě podle toho, na jakou stranu hráč florbalku drží. Při pravém držení se čepel stáčí doleva a při levém zase doprava. Existují i rovné čepele, ty jsou ale vhodné pro úplné začátečníky, nebo když chcete například dvěma dětem pořídit univerzální model. 

Pokud jste úplní začátečníci, nebo například vybíráte florbalku pro dítě, nemusí být hned jasné, jakou stranu držení hole máte zvolit. Úplně totiž není souvislost mezi úchopem florbalky a například rukou, kterou běžně píšete. Můžete si vypomoct například smetákem, přirozeně ho vezměte do rukou a zametejte. Podle toho, kterou rukou držíte smeták dole, můžete vybírat i florbalku.

Délka florbalky

Tento parametr byste určitě neměli při výběru florbalové hole ignorovat. Délka totiž hodně ovlivní schopnost hráče dobře ovládat míček a střílet. S příliš dlouhou hokejkou sice bude mít hráč velký dosah při bránění, ale například kličky a stahovačky budou daleko náročnější. Při střelbě navíc nedokáže naplno prohnout shaft. Naopak krátká hůl zkracuje dosah při bránění a rychle vás začnou bolet záda, protože se musíte k míčku nepřirozeně ohýbat.

Když se v sálové obuvi vzpříma postavíte a hokejku si postavíte kolmo k zemi a rovnoběžně s tělem před sebe tak, že se špičkou čepele opírá o zem, tak ideální je stav, kdy konec držadla florbalky dosahuje k pupíku. Pokud se u jednoho modelu florbalky rozhodujete mezi dvěma délkami, určitě neuděláte chybu, když si vezmete o trochu delší, například 3 až 4 cm nad pupík.

Pokud chcete alespoň přibližně vědět, jak dlouhou florbalku byste si měli pořídit, můžete využít následující velikostní tabulku. Upozorňujeme ale, že jde jen o orientační údaje a vždycky je lepší si danou délku hole vyzkoušet a porovnat v obchodě.  

Rozsahy délky florbalek se můžou samozřejmě různě prolínat, navíc je potřeba počítat s tím, že jeden výrobce nemá v nabídce daný model s odstupňovanou délkou po 1 cm. Většinou najdete délky postupně například po 3 až 5 cm. je tedy opravdu potřeba zkoušet, co hráči vyhovuje. 

Je nutné dodat, že hodnoty v tabulce jsou uváděné pouze k délce shaftu bez čepele. Nejde tedy přímo použít postup, že by se změřila výška od země k pupíku a porovnala se s délkou florbalky. Obecně musíte k délce shaftu připočítat přibližně 10 až 11 cm. Dávejte ale pozor při výběru a zkontrolujte, jestli je u florbalky uvedená délka s nebo bez čepele. Někdy tímto nesouladem může vzniknout problém a člověk si koupí o 10 cm delší nebo kratší hůl. 

Tvrdost florbalky

Ideální parametry shaftu ale nespočívají jen v jeho délce. Pocit ze hry se může zásadně měnit také podle toho, jakou si hráč zvolí tvrdost hole, tedy flex. Na florbalce najdete například údaj flex 27 mm nebo 35 mm. Co to ale znamená? Je to poměrně jednoduché. Hodnota nám říká, o kolik milimetrů se hůl prohne, pokud na ni působíme silou 300 newtonů, tedy 30 kilogramů. Čím vyšší číslo, tím měkčí je shaft, protože se prohne více. 

Pokud máte zkušenosti s koupí hokejky na lední hokej, měli byste zpozornět, protože v hokeji hodnoty flexu fungují opačně. Vyšší čísla korespondují s vyšší tvrdostí hokejky.  

Jakou ale vůbec může pár milimetrů prohnutí florbalky hrát roli? Věřte, že celkem velkou. Obecně platí, že zkušenější florbalisté volí vyšší tvrdost. Tvrdší florbalka je vhodná také pro mohutnější hráče. Naopak měkká hůl více pomůže začínajícím florbalistům v kontrole balonku, často si ji vyberou také ženy, které by měly problém ideálně prohnout tvrdou hůl.

• tvrdší florbalky (menší flex) - prudká střelba, hlavně golfovým úderem, ale je těžší ideálně prohnout shaft; vhodné pro silové hráče a profesionály; není poddajná, pro kontrolu míčku je potřeba mít opravdu dobrý cit v rukách, jinak odskakuje,
• měkčí florbalky (vyšší flex) - menší razance střelby; lepší kontrola míčku při kličkách a střelbě zápěstím a příklepem; dobrá volba pro slabší hráče, začátečníky, případně ženy; lepší pro technické hráče, míček tolik neodskakuje. 

Pro lepší představu se ještě můžete podívat do následující tabulky, která více osvětlí, jakou tvrdost vybrat v dané kategorii. 

Jak už jsme zmínili, roli hraje i hmotnost hráče. Například 90 kilogramů vážící muž bude potřebovat o dost tvrdší florbalku než 50kg juniorka. V následující tabulce tedy najdete i orientační hodnoty tvrdosti podle váhy.

Co se týče tvrdosti a celkového pocitu ze hry, je potřeba zmínit, že své slovo má také tvrdost čepele florbalky, kterou budeme probírat v dalších kapitolách, nebo například použité technologie. Zásadní je znovu pamatovat na to, že je potřeba zkoušet různé tvrdosti florbalek a zjistit, co hráči nejvíc sedí. 

Materiál hole

Na tvrdost hole, ale také na další řadu detailů, má vliv materiál, ze kterého je florbalová hůl vyrobená. Existuje několik variant, po kterých mohou hráči sáhnout, a každá nabízí trochu jiné vlastnosti. Nejdůležitější je najít dobrý poměr mezi hmotností, pevností a odolností shaftu. Obecně se v různých obměnách objevují tyto základní materiály.

Plast

Nejlevnější materiál, který je vhodný maximálně pro dětské florbalky a nejnižší řady holí pro začátečníky. Plastové florbalky jsou velmi pružné, mají tedy vyšší flex a jsou náchylnější ke zlomení. 

Skelné vlákno

Používá se zejména v kombinaci s dalšími materiály, dodává florbalovým holím odolnost, na druhou stranu jde ale o poměrně těžký materiál. 

Kompozit

Jde o materiál vytvořený z více složek, kde každá má trochu odlišné vlastnosti. Kompozit je používaný poměrně často, například také v kombinaci s karbonem. Převažující podíl tohoto materiálu dodává florbalkám velmi slušnou odolnost a pevnost, hmotnost ale není nejnižší. Kompozitové hole se hodí pro mírně pokročilé florbalisty. 

Karbon

Nabízí výbornou pevnost a tuhost, zároveň je velmi lehký a dobře absorbuje nárazy. Navíc si své vlastnosti drží delší dobu ve srovnání s jinými materiály. Právě proto se používá nejčastěji v profi florbalkách, které si vybírají pravidelní hráči. 

Nevýhodou je vyšší cena a křehkost, karbon sám o sobě nesnáší dobře údery (například náraz florbalek o sebe) a má tendenci k lámání. Proto prakticky nenarazíte na hůl se 100% obsahem karbonu (i když se na to někteří výrobci snaží lákat). Většinou jde o kombinaci více materiálů, hlavně karbonu a kompozitu. U nejlehčích holí je poměr asi 85 a 15 % ve prospěch karbonu.

Technologie shaftu

Vedle různých materiálových kombinací se výrobci snaží obohatit florbalky a všemožné technologie se speciálními názvy, ve kterých je občas trochu složité se vyznat. V zásadě jde ale zmínit dvě hlavní vychytávky, tedy prohnutí a zúžení shaftu. Každá z nich více či méně ovlivňuje pocit ze hry. 

• Prohnutí hole - Hůl není rovná, ale ve spodní části u čepele a případně pod omotávkou je prohnutá, což má podle výrobců poskytnou výhodu při střelbě, protože se změní natočení čepele vůči podlaze. Naopak ale může být složitější samotná kontrola míčku, zpracování a podobně. Prohnuté shafty je dobré zkoušet až po osvojení techniky (používané názvy technologií: Curve, DoubleCurve, TipCurve, TipShape RippleCurve, PowerCurve, Bow).
• Zúžení hole - Hůl je kousek nad čepelí nesouměrně zúžená, což má za následek rychlejší střelbu. Florbalka se v daném místě při adekvátním zatížení více prohne a má tendenci se pak rychleji vrátit zpět, takže na míček působí více síly při vypuštění střely. Podobný princip se běžně objevuje i u hokejek pro lední hokej, jen bez zúžení. Je potřeba dobře zvládnout techniku střelby s prohnutím hole. Dané místo může být také náchylnější k lámání (používané názvy technologií: KickZone, Ripple, TipKick).

Jako doplněk obou zmiňovaných technologických úprav funguje ještě vyztužení shaftu, neboli zpevnění konkrétního místa. Tím se například ještě více umocní efekt prohnutí či zúžení shaftu. Tuto úpravu najdeme například pod názvy FatKick, X-shaft.

Speciálních technologií chrlí výrobci florbalek na hráče opravdu hodně, přitom nešetří přídomky “Super, Hyper, Ultra”. Jejich efekt a přínos musí ale florbalisté zhodnotit sami. Další se týkají například povrchových úprav holí (důlky, díry a podobně), vrstvení materiálů, omotávek, čepelí, úpravy těžiště. 

Poměrně často se různé technologické vychytávky používají u dražších florbalek, proto opravdu důrazně doporučujeme si je před nákupem vyzkoušet. Hlavně u dětí nebo začátečníků je dobré se technologiím vyhýbat, dokud si neosvojí úplné základy vedení míčku a střelby s klasickou florbalkou bez úprav. 

Čepel

Jak jsme už popsali při výběru strany florbalové hole, čepel má velkou roli při výběru právě v tom, jakým směrem je zatočená. Vedle toho se ale můžeme zaměřit i na její tvar nebo tvrdost materiálu. Dalšími drobnými faktory jsou třeba žebrování a podobné detaily. 

Strana čepele

Nejdůležitější aspekt výběru. Je potřeba zjistit preferovanou stranu držení hole, tedy buď variantu, kdy je pravá ruka dole nebo naopak levá. Na základě toho se pak vybírá příslušný směr zahnutí čepele:

• levá čepel - častější varianta, levá ruka dole (blíže k čepeli), čepel se stáčí směrem doprava
• pravá čepel - pravá ruka dole, čepel se stáčí doleva.
• rovná čepel bez určení strany - nemá vůbec zahnutí, vhodná jen pro začátečníky, kteří neví, na jakou stranu budou hrát, a opravdu amatérské hraní, kdy třeba jednu florbalku využívá více lidí s opačným držením hole; pozor, někdy narazíte i u profesionálů na poměrně rovné čepele bez výrazného zahnutí, protože jim vyhovují, avšak i u nich najdete určité tvarování.

Tvar

Když už je řeč o zahnutí čepele do určité strany, je potřeba zmínit i míru takového zahnutí a celkové tvarování. Přeci jen je čepel hlavní součást florbalky, která přichází do kontaktu s míčkem. Někomu vyhovuje rovnější čepel bez výrazného oblouku, někdo zase nedá dopustit na hodně zahnuté modely. Každý výrobce nabízí různé variace, aby vyhověl co možná největšímu počtu hráčů. 

Někdy narazíte u míry zahnutí na pojem konkávnost. A jaké jsou mezi jednotlivými čepelemi rozdíly? 

• rovnější čepel (mírně konkávní) - lepší pro střelbu golfovým úderem a přihrávky, není problém dobře ovládat míček na backhandové straně, ale je těžší provádět kličky a stahovačky, hráč musí při kontrole míčku více pracovat s holí,
• zahnutější čepel (výrazně konkávní) - ideální pro výbornou kontrolu jak v kličkách, tak při vedení míčku při střelbě tahem. Občas může hráči dělat problém vystřelit přesný golfový úder, protože musí trefit dobře konkrétní místo na čepeli.

Florbalové čepele se navíc mohou lišit například úhlem, který svírají s podlahou, vytočením špičky a podobně. Narazíte například na modely s mírným zahnutím, které se až u špičky čepele více zahýbají a vytáčejí tak, že střelba míří více nahoru. 

Každému zkrátka vyhovuje něco a není výjimkou, že si hráči ještě upravují zahnutí podle svých potřeb, což se dá udělat s pomocí horkovzdušné pistole nebo teplé vody. Dejte ale při domácím zahýbání pozor, protože se tvar těžko vrací do původní podoby, pokud s ním nebudete spokojení. Navíc musíte dát pozor, abyste příliš velkým zahnutím neporušili pravidla florbalu. 

Když už se bavíme o pravidlech florbalu, existují také takzvané freestylové čepele s velkým otvorem nebo prohlubní pro míček. Ty vám sice dovolí provádět velké technické finesy a triky, například můžete držet míček ve vzduchu a zasunout jej do sítě zpoza branky, ale slouží spíše k zábavě a pro florbal nejsou povolené. Někdy však narazíte na hráče, který tyto triky dokáže zvládnout i bez speciálně vytvarované florbalové čepele. 

Tvrdost čepele

Stejně jako se při výběru florbalky řeší tvrdost shaftu, měla by se pozornost upřít také na tvrdost čepele. Každý výrobce označuje tvrdosti svých čepelí různými marketingovými názvy, ale dá se říct, že v zásadě narazíte na tři základní: měkké, středně tvrdé a tvrdé. Střední tvrdost čepelí je na trhu nejčastější, protože nabízí ideální kompromis pro většinu florbalistů.

Označení tvrdosti najdete nejčastěji na patce čepele, kde bývá kolečko s třemi zkratkami - SB, MB a HB (soft, medium, hard blade), tedy měkká, střední a tvrdá čepel. Podle toho, kam směřuje šipka, zjistíte, o jakou čepel se jedná.

Výměna čepele 

Nezapomeňte, že pokud vám daná čepel nebude vyhovovat, případně změkne, nebo se zlomí v žebrování, nemusíte hned kupovat celou novou florbalku. Čepel, stejně jako například omotávku, můžete pohodlně nahradit.  

Čepel na shaftu drží s pomocí lepidla a šroubů. Pokud budete nasazovat stejný model čepele, jako byla předchozí, nemusíte se ničeho obávat, avšak pokud přemýšlíte, že vyzkoušíte jinou čepel, musíte se ujistit, že je kompatibilní s shaftem (stejné umístění šroubů). Pozor, podle oficiálních pravidel florbalu, by vždy měly být obě části, shaft a čepel, od stejné značky. Jinak v zápase hrozí vyloučení.

Úchop a omotávka 

Už jde spíše o detail v rámci celého výběru florbalové hole, ale i v detailech je síla, hlavně pokud jde o výkonnostní a profi hraní florbalu. Přeci jen u úchopu držadla, potažmo omotávky, jde o jediné místo, se kterým florbalista přichází při hře přímo do styku. 

Úchopem je myšlen profil držadla, tedy jeho tvar. Vybrat si můžeme z různých variant, které se například ještě mezi sebou mohou lišit i tloušťkou. Jde hlavně o pocitovou záležitost a hráč si musí zvolit, co mu nejvíc sedí. 

• Kulaté držení - nejčastěji používaná základní varianta, do ruky sedne každému. 
• Oválné držení - o dost méně používané provedení, ale hráčům, kteří si na něj zvyknou, vyhovuje fakt, že přesně vědí i bez kontroly očima, v jaké poloze mají natočenou florbalku a čepel; oválný tvar dobře sedí v dlaních.
• Hranaté držení - spíše rarita vycházející z oválného profilu; v řadách florbalistů je hodně lidí se zkušenostmi z hokeje a hranatý tvar je právě pro ty, kdo jsou zvyklí na úchop klasické hokejky; má podobné výhody jako ovál, ale někomu nemusí vyhovovat otlaky dlaní od hran.

Profil držení může mít velký vliv na to, jestli florbalka prokluzuje nebo ne. Oválný a hranatý profil riziko protáčení hole v dlaních snižují, zásadní roli ale hraje hlavně kvalitní omotávka, neboli grip. U nové florbalky máte skoro pocit, že se omotávka lepí k dlaním. Postupným používáním a pocením však dostává dost zabrat a odírá se. 

I u omotávek narazíte na různé druhy provedení.

• Namotávaná - nejčastější klasika, objevuje se na většině florbalek; stejný systém namotávání, jako například u tenisových raket; výhodou je, že se dá poměrně snadno vyměnit, jakmile se prodře.
• Jeden kus - někteří výrobci experimentují s gripem, který má pouze jeden šev a na florbalce drží permanentně; nabízí dobrý pocit při držení, nepohybuje se na shaftu, ale buď se nedá vyměnit vůbec, nebo o dost složitěji. 
• Kombinace - využití výhod obou výše zmíněných variant, znovu spíše rarita; místo pro horní ruku je vyvedené v klasické omotávce, jde o namáhané místo, které se nejrychleji odře, takže se dá snadno vyměnit pouze tento krátký pásek; spodní část, která se tolik neodírá, je z jednoho kusu.

Výrobci také hlavně u dražších florbalek často vymýšlí technologické úpravy pro lepší odvod vlhkosti z omotávky, případně různé protiskluzové vychytávky na povrchu materiálu a podobně.

Ukázat florbalové hole