Jak na vrstvení oblečení

“Technickým” oblékáním se snažíme docílit udržení co nejpřirozenějšího mikroklimatu těla, čili abychom se cítili komfortně a nebylo nám ani horko, ani chladno. Docílíme toho vrstvením správných materiálů, a to v závislosti na aktivitě, kterou vykonáváme. Jiné oblečení bude do haly na tenis, jiné na kolo a jiné například na lyže.  

Vrstvení oblečení také říkáme cibulový princip. Vychází z rozdílných vlastností jednotlivých technických materiálů a klade důraz na jejich správnou kombinaci. Každá z vrstev má svou specifickou a nezaměnitelnou funkci a pokud se vynechá, nebo nahradí jiným nevhodným materiálem, celý systém vrstvení ztrácí smysl a nebude fungovat. 

Přehled jednotlivých vrstev - shrnutí:

Obvykle uvádíme systém tří vrstev, ale podle potřeby a podmínek jich může být i více, nebo méně. 

• První vrstva – transportní, sací vrstva (termo, technické či funkční prádlo) je základní stavební kámen, který má za úkol odvádět pot pryč od těla, a tím jej zachovat relativně v suchu. Její hlavní vlastností je odvod vlhkosti (potu) a větrání. 
• Druhá vrstva – izolační (fleece a technické mikiny) udržuje tělesné teplo a dále transportuje vlhkost na povrch. 
• Třetí vrstva – ochranná (membránové bundy a kalhoty, softshell) má za úkol ochranu před vnějšími vlivy (voda, vítr, chlad) a zároveň musí pokračovat v transportu vlhkosti ven, softshell je nová kategorie oblečení s charakteristickým materiálem.

První vrstva – sací

Je přirozené, že při fyzické námaze se lidské tělo potí. Pot slouží jako regulátor tělesné teploty a má zabránit tomu, aby se tělo přehřálo. Pokud sportujeme v zimě nebo jen fouká vítr, může dojít i k podchlazení. Proto je nutné pot od těla odvádět co nejrychleji pryč. 

K transportu potu nám slouží v prvé řadě funkční prádlo (termoprádlo), které by mělo být první vrstvou, kterou si oblékáme přímo na tělo. Funkční prádlo zajišťuje správné mikroklima, tedy teplo a sucho.

Funkčnost prádla

Funkčnost prádla spočívá ve vlastnosti jeho materiálu, který vlhkost nesaje do sebe, nýbrž nechá přirozeně procházet do dalších vrstev oblečení a dále do vzduchu. Takové funkci obecně říkáme prodyšnost. Důležitá je ale i struktura látky, tj. jak snadno dovolí potu procházet skrz látku na povrch a do dalších vrstev. A jak si funkci představit? 

Další zásadní vlastností funkčního prádla je udržení tělesného tepla. Funkční prádlo se vyrábí v mnoha různých strukturách a tloušťkách materiálu a cílem je vždy docílit co nejlepšího kompromisu odvodu vlhkosti a udržení dostatečného (ale ne přílišného) množství tepla.  

Jiné prádlo použijeme na kolo v létě (potřebujeme co nejlepší prodyšnost a odvod potu) a jiné v zimě na lyže (zde naopak potřebujeme co nejvíc zadržet tělesné teplo a o něco méně řešíme prodyšnost). Zimním variantám funkčního prádla se potom mnohdy říká termo prádlo.

Technickým oblékáním se snažíme docílit udržení co nejpřirozenějšího mikroklimatu těla, čili abychom se cítili komfortně a nebylo nám ani horko, ani chladno. Docílíme toho vrstvením správných materiálů v závislosti na aktivitě.

Materiály funkčního prádla

U funkčního prádla se nejčastěji setkáte s materiály jako polyester a polypropylen, které mají naprosto minimální schopnost zadržovat vlhkost, jsou lehké a relativně příjemné na těle. Bavlna – nejrozšířenější textilní materiál – má velkou absorpční schopnost a velkou část vlhkosti zadrží v sobě, proto není pro potřeby funkčního (technického) odívání příliš vhodná.

TIP: Merino vlna je materiál, který má velmi dobré vlastnosti v odvodu potu (nízká nasákavost) a zároveň výborné termoizolační vlastnosti, přičemž je příjemný na omak - podobně jako bavlna. Merino vlna je přirozeně antibakteriální, při opakovaném použití nezapáchá. Lidé s citlivější pokožkou mohou mít nepříjemný pocit z nošení vlněného prádla. Po několika vypráních by měl tento nepříjemný pocit zmizet.

Jak správně používat funkční prádlo?

• Přímo na tělo - Aby prádlo plnilo svou funkci, musí tělo obepínat. Dražší produkty obvykle lépe sedí, jelikož se šijí anatomicky a používají se pružné materiály tak, aby oblečení obepínalo celé tělo. Na druhou stranu nás nesmí omezovat v pohybu, proto je nutné prádlo vyzkoušet a srovnat různé střihy a značky. Vyzkoušet si jej můžete na našich prodejnách. 
• Vrstvení - Vždy je výhodné vrstvit, dvě trička zahřejí lépe než jedno silnější. Pro správnou funkci je potřeba vhodné doplňky. Pokud použijete sebelepší funkční tričko a pod něj bavlněné spodní prádlo, bude se vám vlhkost shromažďovat právě na nejchoulostivějších místech.
• Zázraky se nedějí - Nepočítejte s tím, že za extrémní vlhkosti vzduchu budete při námaze v suchu. To je fyzikálně nemožné, jelikož vlhký vzduch nedokáže vstřebat vlhkost z vašeho oblečení.
• První chlad zimu nedělá - Vyrážíte-li na krátkodobou náročnější aktivitu do chladného počasí, oblečte se tak, aby vám bezprostředně po opuštění tepla domova bylo spíše chladno. Až se svou činností dostanete do “provozní teploty”, bude vám příjemně a nebudete se zbytečně potit.
• Dbejte na pokyny - Funkční prádlo pereme podle pokynů výrobce na visačkách a nepoužíváme aviváž a jiná změkčovadla. Pozor na suché zipy apod., jemné vlákno funkčního prádla je citlivé na zadrhnutí.

Vybrat termoprádlo na zimuVybrat letní funkční prádlo

Druhá vrstva – zateplovací

Hlavní funkcí této vrstvy je udržení tělesné teploty. Nosí se přímo na první (transportní) vrstvě a používají se opět nejčastěji syntetické materiály nebo přírodní vyrobené z merino vlny, protože ty si dokážou udržet izolační schopnosti i po zvlhnutí. Výborným izolantem je i bavlna, která ovšem absorbuje vlhkost, a tím právě ztrácí své termoizolační schopnosti. Současně ale musí i tato vrstva splňovat podmínku prodyšnosti (transportní podmínku).  

Ať už během sportu v chladnějších podmínkách, pro zahřátí po tréninku anebo na běžné nošení – všude tam je druhá vrstva nepostradatelným článkem systému vrstvení oblečení. Primární funkcí je zajištění tepelné izolace a transport potu do další vrstvy nebo okolního prostředí. 

Pro zajištění maximální funkčnosti modely kombinují materiály s různou gramáží (hřejivostí) podle rozdílných nároků jednotlivých zón lidského těla na termoregulaci (takzvaný bodymapping). Zjednodušeně řečeno, části těla, které jsou citlivé na prochladnutí, jsou chráněné materiálem s vyšší gramáží. Části těla, jež naopak více potí, kryje materiál s nižší gramáží. 

Důležité vlastnosti a výhody druhé vrstvy:

• vysoká výhřevnost (schopnost zadržet teplo)
• vysoká prodyšnost
• rychlé schnutí
• velmi lehký materiál

Fleece

Druhá vrstva je nejčastěji vyrobena z polyesteru, někdy také s příměsí polyamidu, stejně jako vrstva první. Rozdíl je však v technologii zpracování. Jako izolační vrstva se používají především osvědčené fleecy. 

Princip tepelné izolace spočívá v tom, že mezi jejich chlupy se udržuje malinká vrstvička vzduchu, který funguje jako izolant. V případě izolační vrstvy lze u extrémně studených podmínek použít více vrstev na sebe pro lepší izolaci. Vždy je lepší použít několik tenkých mikin než jednu silnou, právě pro mikrovrstvu vzduchu, která se mezi nimi udržuje a zlepšuje tak izolaci.  

Fleece se vyrábí buď slabší, nebo silnější dle gramáže pleteniny pro použití v různých klimatických podmínkách. Kromě fleece se však v poslední době uplatňují i jiné technologie výroby druhé vrstvy.

Vrstvení oblečení také říkáme cibulový princip. Každá z vrstev má svou specifickou funkci a pokud se vynechá, nebo nahradí jiným nevhodným materiálem, celý systém vrstvení nebude fungovat.

Střih druhé vrstvy

Převažující sportovní aktivita by pro vás měla být i nápovědou, na co se zaměřit ohledně střihu druhé vrstvy. Například aktivity typu cyklistika nebo běžecké lyžování by vás měly vést k výběru druhé vrstvy s prodlouženými zády a anatomicky střiženými rukávy. 

 Výhodou pro sporty, jako je běžecké lyžování, cyklistika anebo pro všechny zimomřivé (především ženy), může být provedení druhé vrstvy oblečení s očky na palec na koncích rukávů. Palec protáhnete otvorem, na ruce natáhnete rukavice a máte jistotu, že budete mít dokonale chráněné zápěstí před zimou i větrem. Díky očkům také rukávy zůstanou na místě a nevyhrnují se.  

U většiny druhých vrstev funkčního oblečení najdete zvýšený límec se stojáčkem, který lépe chrání váš krk. Krátký nebo dlouhý zip vám zase velmi usnadní oblékání a je jím vybavena většina funkčního oblečení. Zip také můžete použít pro případnou ventilaci a odvětrávání.

Třetí vrstva – ochranná (softshell)

Softshell je souhrnné označení moderních vícevrstvých druhů materiálů používaných k výrobě sportovního oblečení a oblečení pro outdoorové aktivity. Snaží se zkombinovat v co nejlepším poměru nepromokavost, tepelnou odolnost, větruvzdornost a prodyšnost. 

Lze na něj z vnitřní strany nalaminovat fleecovou podšívku. Při tom všem je ale pružný a neomezuje tak pohyb. Proto je oblíbený jako univerzální pro v podstatě jakoukoliv aktivitu od chůze přes běh, běžky, kolo až po lyžování.  

Rozlišujeme dva typy softshellových materiálů: 

• Membránový softshell (3 vrstvy) – Obsahuje mezi vnější a vnitřní vrstvou ještě membránu a poskytuje lepší odolnost vůči větru a vodě.
• Tkaný softshell – Vyrobený pouze z textilních vláken speciálním tkaním a vyznačuje se naopak lehkostí, je prodyšnější a cenově dostupnější.

 Důležité vlastnosti a výhody třetí vrstvy:

• voděodolnost – schopnost materiálu odolávat do určité míry vodě, nepromokavost v případě použití zátěru nebo membrány 
• větruvzdornost 
• prodyšnost – schopnost odvádět z předchozích vrstev pot (v podobě vodních par) a přebytečné teplo vyrobené aktivním pohybem
• odolnost proti oděru  

• tepelná izolace (fleecová vrstva) 
• elasticita a pružnost

Vrchní vrstva a její prvky

Poslední (svrchní) vrstva má za úkol chránit tělo před vnějšími vlivy (okolním počasím) a současně musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. Především se jedná o ochranu před vodou (déšť, sníh), chladem, větrem. 

Zátěr je chemická vrstva (polyuretanová), která je nanesená na vnitřní stranu svrchního materiálu a má za úkol nepropustit vodu skrz, ale přitom si zachovat schopnost prodyšnosti. Obvykle se zátěry dělají v hodnotách 2 až 5 tisíc mm vodního sloupce. Nevýhodou zátěru je jeho nestálost, časem se praním a používáním ničí a ztrácí tak své vlastnosti. Výhodou je relativně nízká cena.  

Membrána se dá přirovnat k fólii, která je vždy pevně spojená (nalaminovaná) se svrchním materiálem na jeho vnitřní straně a používá se do oblečení pro náročnější podmínky. Hodnota vodního sloupce je většinou 10 a více tisíc mm. Je stálá, čili neztrácí své vlastnosti ani po delším užívání (za předpokladu správné údržby), ale je výrazně dražší než zátěr (Gore-Tex, Sympatex, Dermizax).  

Ochranou před větrem je potom svrchní materiál sám o sobě tím, jak je hustě tkaný a neumožní tak větru projít skrz. Použitím membránových materiálů zvyšujeme větruvzdornost. V některých případech se potom používá speciální membrána proti větru (windstoper, windlocker, windbloc…). 

Vítr může i přes relativně příznivé okolní podmínky způsobit podchlazení, protože jeho působením se okolní teplota výrazně snižuje. Ochrana před ním je tedy velmi důležitá.

Tepelnou izolaci třetí vrstvy, jak jsme zmiňovali, zajišťuje podšívka, kdy se na svrchní materiál (ať už s membránou, či zátěrem) nalaminuje vrstva fleecu. Popřípadě se použije termoizolační výplň, ta se nejčastěji vyrábí z takzvaných dutých vláken. Jde opět o syntetické materiály, které mají schopnost nevázat na sebe vlhkost, a tudíž si zachovat dobré termoizolační schopnosti ve vlhkém prostředí a při tom jsou lehké a nenáročné na údržbu. 

Ve výjimečných případech (expediční nebo fashion textil) se používá jako izolant prachové peří. Byť má vynikající termoizolační schopnosti, je náročné na údržbu i cenově dražší.

Vybrat bundu, vestu, kabát